Katalog
Zobrazit plné obrázky — bezplatná registrace
Pokračovat s Google — je to zdarma
nebo se zaregistrujte e-mailem
Proč se registrovat? Jen abychom ochránili náš katalog před boty. Váš e-mail zůstane soukromý — nikdy ho nesdílíme ani vám nic nepošleme bez vašeho souhlasu. To vám garantujeme!
Yarmaq - Tode Mongke Qrim mint
| Emitent | Golden Horde |
|---|---|
| Rok | 1284 |
| Typ | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hodnota | 1 Dirham / Dang / Yarmag (0.7) |
| Měna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Složení | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Hmotnost | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Průměr | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tloušťka | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Tvar | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Technika | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Orientace | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Rytci | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| V oběhu do | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Reference | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
|---|---|
| Písmo líce | Arabic |
| Opis líce | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Popis rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Písmo rubu | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Opis rubu | al-ḥamdu lillāh (Translation: praise to Allah and the power (is) his year 683 coin of Qrim) |
| Hrana | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Mincovna | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Náklad | Přihlaste se pro zobrazení detailů |
| Další informace |
Tode Möngke ruled the Golden Horde from 1280 to 1287, a reign notable for his conversion to Islam — unusual enough among the Chinggisid leadership of the period that contemporaries remarked on his apparent withdrawal from administrative affairs in favor of religious observance. The Qrim (Crimea) mint was one of the Horde's most active western production centers, strategically positioned on trade routes feeding into the Black Sea commercial network that connected Mongol-controlled territory to Genoese merchants operating out of Caffa.
Sagdeeva's dual cataloguing under #38 and #39 suggests die or inscription variants within the type.